VŠCHT Praha
Ústav anorganické technologie
Technická 5
166 28 Praha 6
Jana Jiroušová
e +420 - 22044 3801
b jana.jirousova@vscht.cz
Nevíš, kde psát závěrečnou práci? Přijď si prohlédnout laboratoře ÚAT a zjistit, jakým tématům se u nás věnujeme.
Pokud se ti termín nehodí, můžeš si domluvit soukromou exkurzi, stačí vyplnit následující formulář, případně kontaktuj tajemnici ústavu (Ivona.Sedlarova@vscht.cz).
Prof. Prashant V. Kamat
(John A Zahm Professor of Science), email:pkamat@nd.edu
Radiation Laboratory, University of Notre Dame, Notre Dame, Indiana, USA
Prashant V. Kamat is a Rev. John A. Zahm, C.S.C., Professor of Science in the Department of Chemistry and Biochemistry and Radiation Laboratory at the University of Notre Dame. He is also a Concurrent Professor in the Department of Chemical and Biomolecular Engineering. Professor Kamat has for more than three decades worked to build bridges between physical chemistry and material science to develop advanced nanomaterials that promise cleaner and more efficient light energy conversion. He has published more than 500 scientific papers that have been well recognized by the scientific community (85000 citations, h-index 146 –Source Web of Science). Thomson-Reuters has featured him as one of the most cited researchers each year since 2014 (2014 -2023). He is a Fellow of ACS, ECS, MRS and AAAS. He is also Pravasi Fellow of the Indian National Science Academy. He is currently serving as the Editor-in-Chief of ACS Energy Letters.
Lecture room: University of Chemistry and Technology Prague, building A, Uhelna – ground floor.
Thursday, 19th September 2024
13.00: Light energy conversion with semiconductor nanostructures, from fundamentals to applications
14.30: Harvesting light energy with perovskite nanocrystals. Energy versus Electron transfer
Friday, 20th September 2024
10.00: Electrocatalytic and photocatalytic processes for energy applications
11.00: Informal discussion with students and researchers– two topics
Prashant V. Kamat
Department of Chemistry and Biochemistry and Radiation Laboratory, University of Notre Dame, Notre Dame, IN46556, USA
Semiconductor nanostructures are finding new ways to design light energy conversion devices (e.g., thin film solar cells and light emitting devices). The decreased consumption of energy during the manufacture and the lessened use of semiconductor materials lowers the overall carbon footprint with energy payback time less than a year for such devices. The early studies focused on the synthesis of various semiconductor nanostructures and exploration of their size dependent optical and electronic properties. Careful engineering efforts in recent years have led to their integration in high efficiency thin film solar cells. Metal halide perovskite solar cells, in particular can now deliver efficiencies greater than 26%, thus matching the power conversion efficiency of silicon solar cells. In addition, semiconductor nanostructure-based assemblies also provide new ways to generate solar fuels (e.g., H2 generation). Unlike solar cell devices, photocatalytic processes are yet to deliver conversion efficiencies and stability that can make them compatible for practical applications. Understanding the limitations imposed by interfacial charge transfer processes remains a key to further advance photocatalytic systems for chemical energy storage. Recent developments in utilizing semiconductor nanostructures for light energy conversion and storage will be discussed.
Prashant V. Kamat
Department of Chemistry and Biochemistry and Radiation Laboratory, University of Notre Dame, Notre Dame, IN46556, USA
Surface interaction of chromophore or redox active molecule which dictate the efficiency of energy/electron transfer, plays an important role in realizing photocatalytic and optoelectronic applications. Metal halide perovskite nanocrystals are interesting in the sense that they can either transfer energy or selectively transfer electrons or holes to the adsorbed molecules.1,2 The presentation will focus on two specific scenarios of the flow of energy and electron processes in CsPbX3 (X= Br, I) nanocrystal-molecular hybrids. The energy transfer is probed through three moleculr acceptors – rhodamine B (RhB), rhodamine isothiocyanate (RhB-NCS), and rose Bengal (RoseB), which contain an increasing degree of heavy atom pendant groups. Electron and/or hole transfer from excited CsPbX3 nanocrystals to a molecular relay present near the interface offers another avenue to directly convert light energy into chemical energy. Such interfacial electron transfer of semiconductor nanocrystals has been widely explored in photocatalytic processes. A basic understanding of the fundamental differences between the two excited deactivation processes (energy and charge transfer) and ways to modulate them should enable design of more efficient light harvesting assemblies with semiconductor and molecular systems.
References:
Prashant V. Kamat*
Department of Chemistry and Biochemistry and Radiation Laboratory, University of Notre Dame, Notre Dame, IN46556, USA
In recent years new opportunities have emerged in photocatalytic and electrocatalytic hydrogen evolution and CO2 reduction. Design of new photocatalysts and electrocatalysts offer new opportunities to tackle the energy and environmental issues. The talk will focus on identifying new opportunities in electrocatalytic and photocatalytic applications for energy conversion processes. Artifacts encountered while conducting these experiments will also be discussed. Some of these artifacts include contribution of sacrificial donor oxidation to overall products,1,2 photocatalyst degradation/transformation,3,4 impurity effects,5 counter electrode reactions6 etc. Ways to assess the merits of photocatalytic experiments and establish the right reaction mechanism will be discussed.
References:
2.Kamat, P. V.; Jin, S. ACS Energy Lett. 2018, 3, 622-623.
3. Jin, S. Are Metal Chalcogenides, ACS Energy Lett. 2017, 2, 1937-1938.
Ing. Tomáš Imrich získal ocenění „BEST ORAL RELATING TO MATERIAL REASEARCH“ za příspěvek na 12th European Conference on Solar Chemistry and Photocatalysis: Energy and Environmental Applications (SPEA12), která proběhla ve dnech 17.–21. června 2024 v Belfaste. Ing. Imrich uspěl se svým příspěvkem „Bromine generation on various photoanodes: α-Fe2O3, Fe2TiO5, WO3 and TiO2“.
Gratulujeme!
Ing. Michaela Plevová, Ph.D. obsadila krásné 5. místo na 25. ročníku prestižní soutěže Wernera von Siemense v kategorii nejlepší dizertační práce za svou práci Catalyst coated membranes for alkaline water electrolysis. Cena Wernera von Siemense má za úkol nejen motivovat výjimečné talenty z řad studentů a výzkumníků, ale také upevňovat pozitivní vztah studentů a širší veřejnosti k vědě a v neposlední řadě vyzdvihnout neúnavnou práci pedagogů, která je často neprávem opomíjená. Svým rozsahem, výší finančních odměn a tradicí patří naše soutěž mezi nejvýznamnější nezávislé iniciativy tohoto druhu v celé České republice.
Gratulujeme.
Ing. Tereza Bautkinová získala prestižní ocenění na 13. ročníku soutěže společnosti Metrohm Česká republika 7. 2. 2024 v Praze za nejlepší publikaci mladého elektroanalytického chemika do 35 let. Ocenění získala za svou publikaci Introducing titanium hydride on porous transport layer for more energy efficient water electrolysis with proton exchange membrane v odborném časopise Journal of Power Sources.
Gratulujeme.
Ústav Anorganické technologie se významnou měrou zapojuje do operačnímu programu Jan Ámos Komenský v rámci výzvy Špičkový výzkum s projektem Eco&Stor. Celkové míra podpory pro tento čtyřletý projekt je 500 mil. Kč.
Projekt komentoval prof. Bouzek, hlavní koordinátor projektu
V týdnu od 21. do 27. října 2023 se na VŠCHT na Fakultě chemické technologie pod vedením profesora Josefa Krýsy z Ústavu anorganické technologie, ve spolupráci se Zahraničním oddělením VŠCHT, uskutečnil další běh podzimní školy pro japonské studenty z partnerské instituce Kyushu Institute of Technology v Japonsku.
Tato škola navázala na úspěšný průběh první podzimní školy konané v říjnu 2018 na VŠCHT a následné druhé podzimní školy v říjnu 2019, kdy hostitelskou institucí byla Kyutech. Pandemie Covidu pak přerušila konání škol na 4 roky, i proto byl letos o konání třetí školy z japonské strany velký zájem. Z Kyutech přijelo 14 studentů v doprovodu profesora Teruhisa Ohno a profesora Mitsuru Kitamura. Na výuce zaměřené na Teoretické a Environmentální Aspekty Chemických Technologií, na přípravě dalších aktivit včetně odborného Workshopu se kromě profesora Josefa Krýsy podíleli i další vyučující z Ústavu anorganické technologie: doc. Martin Paidar, Ing. Michal Baudys a Ing. Šárka Paušová. Součástí byl i společný Workshop, kde čeští a japonští učitelé a studenti představili svá výzkumná témata. Na workshop pak navázalo neformální setkání studentů a učitelů v café Carbon.
Týdenní program zahrnoval i řadu kulturních a poznávacích aktivit a studenti tak měli možnost navštívit představení opery ve Stavovském divadle, prohlédnout si Prahu, zavítat na exkurzi do pivovaru Bernard a navštívit muzeum stříbra a katedrálu v Kutné Hoře. Na úspěšný průběh třetí podzimní školy by měl v následujícím akademickém roce 2024/2025 navazovat běh čtvrtý, kdy hostitelskou institucí bude Kyutech.
Ing. Daniel Budáč získal cenu za druhé místo za nejlepší studentský poster na 24th International Conference Advanced Batteries, Accumulators and Fuel Cells, která proběhla ve dnech 27.-30. srpna 2023 v Brně. Konference byla pořádána ve spolupráci s International Society of Electrochemistry (ISE) a Monatshefte für Chemie - Chemical Monthly. Daniel uspěl se svým příspěvkem "Development of Structured Electrodes for Solid Oxide Electrolysis Cells".
Gratulujeme
Ing. Miroslav Hala získal ocenění za příspěvek na 13th International Conference on Hydrogen Technologies (HydrogenDays 2023), která proběhla ve dnech 29.-31. března 2023 v Praze. Mirek uspěl se svým příspěvkem "Performance Measurement of Inkjet Printed Catalyst layers for PEM Fuel Cells".
Gratulujeme!
Cenu Ivana Dlouhého za nejlepší diplomovou práci udělovanou studentům Fakulty chemické technologie v oblasti chemické technologie s použitím matematického modelování získal absolvent našeho ústavu Ing. Filip Stankuš s prací „Alginátová granulace jodidu stříbrného“.
Blahopřejeme!
Ing. Ivan Dlouhý, CSc. je absolventem Katedry organické technologie (dnešní Ústav organické technologie), kde pod vedením prof. Paška pracoval také na své aspirantuře (dnešní podoba doktorátu). Jeho doménou byly zejména výpočty a simulace. Stal se průkopníkem masivního využívání těchto nástrojů v rámci celé VŠCHT. Své zkušenosti s využíváním komerčních simulačních programů promítl i do své výukové činnosti. Předal tak základy tohoto moderního přístupu celé nastupující generaci chemických technologů.
Díky svým zkušenostem z VŠCHT, kde se podílel i na vývoji a navrhování chemických výrob, zamířil později Ivan Dlouhý přímo do průmyslu. Začal pracovat ve firmě Chemoproject (současný název Casale Project) jako procesní inženýr, kde své znalosti dokázal uplatnit v širokém spektru technologií. Nejvýznamnější částí jeho profesního života však byla jeho činnost na projektování provozů pro výrobu anilinu (ve spolupráci s prof. Paškem), butadienu a močoviny.
Celou svou profesní kariéru byl velkou oporou pro své kolegy. Ochotně s nimi konzultoval jejich projekční problémy, udílel jim cenné profesní rady a pro mnohé z nich byl také inspirací. Při práci byl velmi pečlivý se smyslem pro odpovědnost a rád se účastnil jak pracovních, tak i mimopracovních diskusí, ve kterých využíval svůj široký rozhled.
Životní pouť Ivana Dlouhého bohužel předčasně ukončila tragická nehoda v roce 2016, která se stala při uvádění do provozu rekonstruovaného závodu na výrobu močoviny. Na jeho památku uděluje od roku 2017 Společnost Casale Project studentům FCHT Cenu Ivana Dlouhého za nejlepší diplomovou práci v oblasti chemické technologie s použitím matematického modelování.
Autorský kolektiv akademických pracovníků našeho ústavu ve složení Ing. Milan Bernauer, Ph.D., doc. Dr. Ing. Vlastimil Fíla a doc. Ing. Bohumil Bernauer, CSc. získal 2. místo za Nejlepší původní článek uveřejněný v časopise Plyn za rok 2021 za publikaci „Příprava vodíku přímým rozkladem methanu“.
Gratulujeme k tomuto ocenění!
Ing. Daniel Budáč získal cenu za druhé místo za nejlepší studentský poster na 23nd International Conference Advanced Batteries, Accumulators and Fuel Cells, která proběhla ve dnech 21. -24. srpna 2022 v Brně. Konference byla pořádána ve spolupráci s International Society of Electrochemistry (ISE) a Battery 2030+ European Research Initiative. Daniel uspěl se svým příspěvkem "Numerical Prediction of Electrical conductivity of Porous Composite Materials: LSM-YSZ Case Study".
Gratulujeme!
Ing. Eva Šrámková získala prestižní ocenění společnosti Metrohm Česká republika 18. 5. 2022 v Praze za nejlepší publikaci mladého elektroanalytického chemika do 35 let. Ocenění získala za svou publikaci Quantification of Electrocatalytic Activity of Glassy Carbon Electrode v odborném časopise Electrochimica Acta.
Gratulujeme.
Sekce Anorganická technologie I, Anorganická technologie II a Anorganická technologie III proběhne ve čtvrtek 2. 12. 2021 od 9.00.
doc. Dr. Ing. Vlastimil Fíla - předseda
doc. Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.
Ing. Ivona Sedlářová, Ph.D.
Ing. Michal Baudys, Ph.D.
Ing. Jakub Mališ, Ph.D.
09:00 zahájení
09:00 Bc. Kirill Iablochkin (M2, doc. Dr. Ing. Vlastimil Fíla), Membrány pro separaci CO2 z bioplynu
09:15 Bc. Jaroslav Kasan (M2, Ing. Milan Bernauer, Ph.D.), Konverze CO2 na methan
09:30 Bc. Petr Lodňánek (M2, Ing. Ivona Sedlářová, Ph.D.), Oxidace síranu železnatého vzduchem
09:45 Bc. Stanislava Mikulášiová (M2, None), Problém prekročenia obsahu čpavku vo vystripovaných vodách
10:00 Bc. Filip Stankuš (M2, Ing. Miloslav Lhotka, Ph.D.), Experimentální studie vybraných termochemických reakcí
10:15 Bc. Světlana Trundová Jirásko (M2, doc. Ing. Martin Zlámal, Ph.D.), Hydrotermální příprava nanostrukturních titanátů
doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D. - předseda
doc. Ing. Martin Zlámal, Ph.D.
Ing. Šárka Paušová, Ph.D.
Ing. Milan Bernauer, Ph.D.
Ing. Martin Prokop, Ph.D.
09:00 zahájení
09:00 Bc. Barbora Kuntová (M2, doc. Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.), Anodická diazidace alkenů
09:15 Patrik Švejda (B3, doc. Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.), Elektrochemická redukce fenacylbromidu na borem dopované diamantové elektrodě
09:30 Bc. Jan Dismas Buriánek (M1, doc. Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.), Elektrochemická příprava diaryjodoniových solí
09:45 Bc. Martin Jirásko (M2, doc. Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.), Optimalizace elektrochemické syntézy derivátů jodbenzenu v průtočném reaktoru
10:00 Martin Augustin (B3, Ing. Jakub Mališ, Ph.D.), Vliv extrémních klimatických podmínek na provoz svazku PEM palivových článků
10:15 Jakub Roubal (B3, Ing. Jakub Mališ, Ph.D.), Porovnání těsnění pro PEM palivový článek připravených metodou 3D tisku a odléváním
10:30 Tomáš Jedlička (B3, Ing. Jakub Mališ, Ph.D.), Porovnání životnosti katalyzátorů na bázi čisté platiny a slitiny Pt-Ce
prof. Dr. Ing. Josef Krýsa - předseda
doc. Ing. Miloslav Lhotka, Ph.D.
Ing. Jaromír Hnát, Ph.D.
Ing. Román Kodým, Ph.D.
Ing. Michal Carda
09:00 zahájení
09:00 Bc. Nela Adamová (M1, doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D.), Příprava a charakterizace YSZ elektrolytu
09:15 Bc. Olívia Čobejová (M1, Ing. Jakub Mališ, Ph.D.), Porovnanie zliatinových a nezliatinových katalyzátorov pre palivové články typu PEM
09:30 Bc. Vojtěch Drobný (M1, Ing. Martin Prokop, Ph.D.), Vliv tloušťky těsnění a komprese cely na výkon PEM elektrolyzéru vody
09:45 Bc. Kateřina Hradečná (M2, Ing. Jaromír Hnát, Ph.D.), Niklová pěna jako elektroda pro alkalickou elektrolýzu vody
10:00 Bc. Jan Křenovský (M2, Ing. Jakub Mališ, Ph.D.), VOdolnost PEM palivového článku vůči opakovanému působení teplot pod bodem mrazu
10:15 Bc. Jasmína Mičiaková (M2, None), Príprava trojzložkových katalyzátorov Ni-W-Fe pre zero-gap alkalickú elektrolýzu vody
Ústav anorganické technologie oslavil 100 let od svého založení profesorem Jaroslavem Milbauerem v roce 1920. Z důvodu pandemie Covid-19 však bylo setkání absolventů k této příležitosti o rok odloženo. Setkání se uskutečnilo v sobotu 18. září 2021 a zúčastnilo se ho přes 100 absolventů ústavu.
Součástí programu setkání bylo shrnutí historie ústavu, jeho výuky v oblasti anorganické technologie i prezentace současných výzkumných aktivit. Absolventi poté mohli využít příležitost prohlídky všech laboratoří Ústavu Anorganické technologie.
Stránky setkání zde.
Program setkání zde.
Foto: Tomáš Balický
Ve dnech 14.-17. září 2021 se konali exkurze pro studenty magisterských studijních programů. Naši studenti navštívili celkem 4 chemické provozy:
Všem společnostem děkujeme za možnost návštěvy a milé přijetí.
Cenu za nejlepší poster na konferenci „Moderné trendy v anorganických technológiách 2022“, která se konala ve dnech 1. – 4. září 2021 v Košicích na Slovensku, získal student našeho doktorského studijního oboru a blízký spolupracovník našeho ústavu, který studuje na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Ing. Daniel Budáč přesvědčil porotu o významu koelektrolýzy vody a CO2 díky svému posteru s názvem „Koelektrolýza vody a oxidu uhličitého za využití vysokoteplotních článků s pevnými oxidy“. Druhým oceněným byl Mgr. Vojtěch Miloš, který představil inovativní matematický model v příspěvku „Open source Julia software pro fyzikální simulace, preprocessing a analýzu elektrochemických dat“.
Oboum oceněným gratulujeme!
Ve dnech 24.-26. srpna 2021 náš ústav navštívili studenti z 35. letní školy Chemie pro život. Studenti si u nás mohli vyzkoušet jednu z připravených laboratorních úloh s názvem Reaktivní rozpouštění přírodních surovin - klíčová operace mnoha technologií.
Letní škola je akreditovaným vzdělávacím programem pro středoškolské učitele a studenty. Během akce dochází k setkáním odborníků VŠCHT a středoškolských pedagogů. Pro účastníky je připraveno několik odborných přednášek, přinášejících nové trendy a poznatky z různých oblastí chemie, které nejsou předmětem standardní středoškolské výuky. Pro studenty je připravena pestrá nabídka laboratorních úloh.
Ing. Michal Carda získal druhé místo za nejlepší studentský poster na konferenci ABAF 2021, která proběhla ve dnech 22. -25. srpna 2021 v Brně. Konference byla pořádána ve spolupráci s International Society of Electrochemistry (ISE) a Electrochemical Society (ECS). Michal uspěl se svým příspěvkem "Preparation and properties of YSZ ceramic electrolyte for solid oxide cells".
Gratulujeme!
V pondělí 23. 8. 2021 proběhly na našem ústavu bakalářské a magisterské státní zavěrečné zkoušky. Své diplomové práce obhajovali studenti z bakalářského studijního programu Chemie a chemická technologie a z magisterských studijních programů Základní a speciální anorganické technologie a Vodíkové a membránové technologie.
Svou bakalářskou práci s názvem Anodická oxidace derivátů jodbenzenu ve vodném prostředí pod vedením doc. Ing. Tomáše Bystroňe, Ph.D. úspěšně obhájil Jakub Štěpán.
K magisterským státnicím se tentokrát sešlo 6 kandidátů:
Autor | Název práce | Školitel |
Bc. Tomáš Imrich | Polovodičové fotoanody na bázi Fe2O3 pro fotoelektrochemické aplikace | prof. Dr. Ing. Josef Krýsa |
Bc. Anna Kloužková | Příprava a charakterizace modelových suspenzí reprezentujících roztavená skla s rozpuštěnými platinovými kovy | Ing. Milan Bernauer, Ph.D. |
Bc. Elisabeth Mandelíková | Příprava membrán na bázi MOF pro separaci/detekci plynů | doc. Dr. Ing. Vlastimil Fíla |
Bc. Jan Stárek | Snižování koncentrace huminových látek ve vodě pomocí ultrafiltrace | doc. Ing. Martin Zlámal, Ph.D. |
Bc. Zoran Zwaan | Odstraňování UV filtrů pomocí membránových procesů | doc. Ing. Martin Zlámal, Ph.D. |
Murat Oguz Çolpankan | Vývoj CAPE-OPEN modelu reverzní osmózi pro aplikace v programu Aspen Plus | doc. Dr. Ing. Vlastimil Fíla |
Všichni výše zmínění kandidáti své diplomové práce úspěšně obhájili a státní závěrečnou zkoušku složili.
Všem gratulujeme a přejeme jim spoustu úspěchů v dalším osobním i studijním nebo profesním životě.
V pondělí 28.6.2021 proběhly na našem ústavu první bakalářské státní závěrečné zkoušky v tomto roce. Své bakalářské práce obhajovali studenti ze studijních programů Chemie a chemické technologie a Vodíkové a membránové technologie:
Autor | Název práce | Školitel |
Nela Adamová | Vliv složení elektrolytu na vlastnosti článku s pevnými oxidy | doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D. |
Olívia Čobejová | Vliv použití slitinových katalyzátorů v PEM palivových článcích | Ing. Jakub Mališ, Ph.D. |
Jakub Dědek | Plazmonem indukovaná konverze CO2 na karbonáty za snížené teploty | prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc. |
Vojtěch Drobný | Výkon a degradace PEM palivových článků využívajících slitinové katalyzátory na bázi Pt | Ing. Martin Prokop, Ph.D. |
Radomír Klega | Studium rozkladu ilmenitu | doc. Ing. Martin Zlámal, Ph.D. |
Všichni více zmínění kandidáti své bakalářské práce úspěšně obhájili a státní závěrečnou zkoušku složili.
Všem novým bakalářům gratulujeme a přejeme jim hodně úpěchů v dalším osobním i studijním životě.
K příležitosti magisterských promocí byla 22. června 2021 v Betlémské kapli předána Cena Ivana Dlouhého, kterou uděluje společnost Casale Project, hned dvěma studentům Fakulty chemické technologie. Bc. Veronika Marková cenu získala za svou diplomovou práci s názvem „Optimalizace přípravy MEA pro PEM palivový článek“ a Bc. Filip Čejka za práci „Matematické modelování odparky se stíraným filmem“.
Ing. Ivan Dlouhý, CSc. je absolventem Katedry organické technologie (dnešní Ústav organické technologie), kde pod vedením prof. Paška pracoval také na své aspirantuře (dnešní podoba doktorátu). Jeho doménou byly zejména výpočty a simulace. Stal se průkopníkem masivního využívání těchto nástrojů v rámci celé VŠCHT. Své zkušenosti s využíváním komerčních simulačních programů promítl i do své výukové činnosti. Předal tak základy tohoto moderního přístupu celé nastupující generaci chemických technologů.
Díky svým zkušenostem z VŠCHT, kde se podílel i na vývoji a navrhování chemických výrob, zamířil později Ivan Dlouhý přímo do průmyslu. Začal pracovat ve firmě Chemoproject (současný název Casale Project) jako procesní inženýr, kde své znalosti dokázal uplatnit v širokém spektru technologií. Nejvýznamnější částí jeho profesního života však byla jeho činnost na projektování provozů pro výrobu anilinu (ve spolupráci s prof. Paškem), butadienu a močoviny.
Celou svou profesní kariéru byl velkou oporou pro své kolegy. Ochotně s nimi konzultoval jejich projekční problémy, udílel jim cenné profesní rady a pro mnohé z nich byl také inspirací. Při práci byl velmi pečlivý se smyslem pro odpovědnost a rád se účastnil jak pracovních, tak i mimopracovních diskusí, ve kterých využíval svůj široký rozhled.
Životní pouť Ivana Dlouhého bohužel předčasně ukončila tragická nehoda v roce 2016, která se stala při uvádění do provozu rekonstruovaného závodu na výrobu močoviny. Na jeho památku uděluje od roku 2017 Společnost Casale Project studentům FCHT Cenu Ivana Dlouhého za nejlepší diplomovou práci v oblasti chemické technologie s použitím matematického modelování.
Ing. Michaela Plevová získala ocenění za nejlepší poster za příspěvek s názvem “Preparation of catalyst coated membrane for alkaline water electrolysis: influence of the substrate and preparation method”. Tento poster byl prezentován na konferenci 12th European Symposium on Electrochemical Engineering (ESEE 2021) pořádané WPEE (Working Party on Electrochemical engineering at EFCE) ve spolupráci s Wetsus. Tato konference se konala ve dnech 14.-17. června 2021 v on-line prostředí.
Gratulujeme!
V pondělí 7. 6. 2021 proběhly na našem ústavu první magisterské státnice v tomto roce. Své diplomové práce obhajovali studenti ze studijních programů Základní a speciální anorganické technologie a Vodíkové a membránové technologie:
Autor | Název práce | Školitel |
Bc. Dániel Gardenö | Preparation and characterization of membranes based on graphen oxide | doc. Dr. Ing. Vlastimil Fíla |
Bc. Miroslav Hala | Vliv provozních podmínek na výkon svazku PEM palivových článků | Ing. Jakub Mališ, Ph.D. |
Bc. Veronika Marková | Optimalizace přípravy MEA pro PEM palivový článek | Ing. Jakub Mališ, Ph.D. |
Bc. Jakub Rusek | Nanostrukturované TiO2 vrstvy modifikované oxidy lanthanoidů pro fotokatalytické odstraňování málo rozpustných polutantů ve vodě | prof. Dr. Ing. Josef Krýsa |
Všichni čtyři výše zmínění kandidáti své diplomové práce úspěšně obhájili a státní závěrečnou zkoušku složili.
Ing. Veronika Marková navíc za svou diplomovou práci s názvem "Optimalizace přípravy MEA pro PEM palivový článek" získala od společnosti CASALE Cenu Ivana Dlouhého, která ji byla předána při promocích v betlémské kapli.
Všem novým inženýrům gratulujeme a přejeme jim spoustu úspěchů v dalším osobním i profesním životě.
Ing. Martin Ďurovič získal cenu za nejlepší poster na konferenci Hydrogen Days 2021, pořádané Českou vodíkovou technologickou platformou. Z důvodu trvajících opatření proti šíření Covid-19 probíhala tato konference on-line ve dnech 24.-25. března. Martin uspěl se svým příspěvkem "NiCoP cathode catalyst for electrochemical water splitting: Structural and electrochemical characterization".
Gratulujeme!
Vodík jako záchrana klimatu? „Zelený vodík“ a zavedení vodíkových technologií do roku 2030 se považuje za perspektivní cestu ke snižování emisí CO2. Přesto se velká část vodíku stále vyrábí z fosilních paliv.
Jak zvýšit podíl „zeleného vodíku“ a vodíkových aplikací v průmyslu, energetice a mobilitě? Jak se aktuálně tato problematika řeší u nás i v zahraničí? Jaké jsou plány do budoucna a kam směřuje výzkum a vývoj v této oblasti?
Tyto i další otázky se v těchto dnech řeší na konferenci Hydrogen Days 2021, kterou spoluorganizuje Ústav anorganické technologie.
V prosinci 2019 představila Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu, která představuje soubor ambiciózních opatření k dosažení klimatické neutrality. Jak se státy zavázaly podpisem Pařížské dohody, klimatické neutrality by mělo být dosaženo do roku 2050. Aby se tak mohlo stát, musí nezbytně dojít k dekarbonizaci průmyslu, dopravy a sektoru energetiky, které významně přispívají k produkci emisí CO2 a klíčem k této změně má být právě vodík.
VŠCHT Praha se dlouhodobě zapojuje do projektů evropského Společného podniku pro palivové články a vodík (FCH JU). V loňském roce začal projekt NEWELY (New Generation Water Electrolyser), jehož cílem je vyvinout prototyp elektrolytického svazku založeného na alkalickém polymerním elektrolytu.
Více o tomto projektu a o evropské strategii využití vodíku se dozvíte v článku.
Laboratorní membránový elektrolyzér s cirkulující demineralizovanou vodou pro výrobu vodíku s testovací infrastrukturou. Zdroj: VŠCHT Praha.
Ve středu 25. listopadu 2021 se na Fakultě chemické a potravinářské technologie STU v Bratislavě uskutečnila 22. celoslovenská studentská vědecká konference s mazinárodní účastí pod názvem "Chémia a technológie pre život". V sekci "Anorganické technológie" zabodovali se svými příspěvky i studenti našeho ústavu:
1. místo: Bc. Veronika Marková za prezentaci s názvem "Porovnání vlastností CCE a CCM pro palivové články typu PEM"
2. místo: Bc. Miroslav Hala ze prezentaci"Optimalizace provozních parametrů anodového okruhu svazku palivových článků"
5. místo: Bc. Jan Křenovský za prezentaci"Charakterizace perfluorovaných sulfonových membrán"
Všem zúčastněným děkujeme za reprezentaci Ústavu anorganické technologie a gratulujeme k dosaženým výsledkům!
Výsledky konference zde.
doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D. (předseda)
doc. Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.
Ing. Šárka Paušová, Ph.D.
Ing. Roman Kodým, Ph.D.
Ing. Jakub Mališ, Ph.D.
08:50 Spuštění schůzky v Microsoft Teams, připojení účastníků
09:00 Nela Adamová (B3, doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D.), Příprava a vlastnosti symetrické cely Ni/YSZ/Ni
09:15 Bc. Jan Dismas Buriánek (M1, doc. Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.), Elektrochemická syntéza diaryljodoniových solí anodickou oxidací
09:30 Bc. Filip Dostál (M1, doc. Ing. Martin Paidar, Ph.D.), Vodivost kyslíkové elektrody pro SOFC
09:45 Bc. Barbora Gabrielová (B1, doc. Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.), Anodická oxidace aktivních látek na elektrodě ze skelného uhlíku.
10:00 Bc. Miroslav Hala (M2, Ing. Jakub Mališ, Ph.D.), Optimalizace provozních parametrů anodového okruhu svazku palivových článků
10:15 Bc. Martin Jirásko (B1, doc. Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.), Anodická oxidace derivátů jodbenzenu
10:30 Bc. Veronika Marková (M2, Ing. Jakub Mališ, Ph.D.), Porovnání vlastností CCM a CCE pro palivové články typu PEM
10:45 Michal Sončík (B3, doc. Ing. Tomáš Bystroň, Ph.D.), Využitie elektrochémie na prípravu aktívnych farmaceutických preparátov
prof. Dr. Ing. Josef Krýsa (předseda)
doc. Dr. Ing. Vlastimil Fíla
Ing. Ivona Sedlářová, Ph.D.
Ing. Martin Zlámal, Ph.D.
Ing. Miloslav Lhotka, Ph.D.
08:50 Spuštění schůzky v Microsoft Teams, připojení účastníků
09:00 Bc. Kirill Iablochkin (M2, doc. Dr. Ing. Vlastimil Fíla), Příprava a charakterizace membrán na bázi 6FDA-bisP – separace CO2/CH4.
09:15 Bc. Tomáš Imrich (M2, prof. Dr. Ing. Josef Krýsa), Polovodičové fotoanódy na báze Fe2O3 pre fotoelektrochemické aplikácie
09:30 Bc. Jan Křenovský (M1, Ing. Jakub Mališ, Ph.D.), Charakterizace perfluorovaných sulfonovaných membrán pro palivové články typu PEM
09:45 Bc. Jakub Rusek (M2, prof. Dr. Ing. Josef Krýsa), Modifikace nanostrukturovaných povrchů TiO2 oxidem ceru.
10:00 Bc. Filip Stankuš (M1, Ing. Miloslav Lhotka, Ph.D.), Stanovení provozních parametrů technologické jednotky alginátové granulace
10:15 Bc. Jan Stárek (M2, Ing. Martin Zlámal, Ph.D.), Odstraňování huminů z vody pomocí ultrafiltrace.
10:30 Bc. Zoran Zwaan (M1, Ing. Martin Zlámal, Ph.D.), Použití ultrafilrace pro zpracování bazénové vody s obsahem produktů chlorace a oxybenzonu
VŠCHT Praha
Ústav anorganické technologie
Technická 5
166 28 Praha 6
Jana Jiroušová
e +420 - 22044 3801
b jana.jirousova@vscht.cz