Ústav anorganické technologie představuje vysokoškolské pracoviště s dlouholetou tradicí ve výchově mladých odborníků v oblasti přípravy a výroby anorganických látek a ve výzkumu a vývoji nových technologií. Vedle vlastní výuky zaujímá nezanedbatelnou část pracovní náplně také vědecko-výzkumná činnost.
Historickým vývojem vznikly na ústavu čtyři pracovní skupiny zabývající se i) technickou elektrochemií, ii) fotokatalýzou, iii) katalytickými a membránovými procesy a iv) heterogenními nekatalyzovanými reakcemi. V současnosti je záběr řešených okruhů velmi široký. Studovaná témata jsou sledována z celé řady hledisek. Vedle porozumění vlastního technologického procesu je vždy řešena i otázka ekonomická a otázka vztahu chemie k životnímu prostředí. Spojení teoretické výuky s aktuálně řešenými vědeckými tématy zabezpečuje vysokou odbornou úroveň pedagogického procesu.
Významným přínosem ke kvalitě výuky je rovněž intenzivní spolupráce s našimi a zahraničními univerzitami, výzkumnými institucemi či průmyslovými partnery. Velmi dobrou úroveň a flexibilitu absolventů našeho studijního oboru lze dokumentovat na jejich úspěšném působení na různých pozicích nejen v chemickém oboru.
Historie ústavu sahá až do počátku pražské polytechniky, kde byla výuka chemie zahájena v roce 1807. Od školního roku 1863/64 se na pražském polytechnickém ústavu začal vyučovat obor technické lučby, která je považována za předchůdce anorganické technologie. V roce 1920 došlo k reorganizaci pražské polytechniky a z chemického oboru vznikla Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství, na které se začala vyvíjet řada chemických ústavů. Obor anorganické technologie rozvíjeli hlavně profesor Jaroslav Milbauer (1880-1959) a profesor Albert Regner (1905-1970).
1952 - 1970 prof. Ing. Dr. Albert Regner
1970 - 1986 prof. Ing. Jan Vosolsobě, CSc.
1986 - 1993 doc. Ing. Vladimír Mejta, CSc.
1993 - 1997 doc. Ing. Jiří Michálek, CSc.
1997 - 2002 doc. Ing. Bohumil Bernauer, CSc.
2002 - prof. Dr. Ing. Karel Bouzek